Pyelonefritida čili zánět ledvin je velice nepříjemné a zároveň i nebezpečné onemocnění. Zánět v tkáni ledvin je způsoben bakteriální infekcí, která je může napadnout vzestupně přes močové cesty nebo se rozšířit krevním oběhem z jiného orgánu. K šíření krví dochází opravdu jen výjimečně, ve většině případů je spojená se zánětem močových cest. Jistou úlohu při tom může sehrávat narušení odtoku moči. Tu mohou způsobit např. močové kameny, nádorová onemocnění či u mužů zvětšená prostata. Překážkou normálnímu odtoku moči může být i plod těhotných žen. Jelikož má moč antiseptické účinky, tak je po narušení běžného vylučování narušeno i dokonalé pročišťování močové trubice od patogenů. Tím se usnadňuje bakterii postupovat výše k močovému měchýři až k ledvinám. Navíc při nedokonalém vyprazdňování moči dochází k jejímu městnání, což je výtečnou živnou půdou pro množení bakterii. Zvýšené riziko propuknutí zánětu mají celkově pacienti se sníženou funkcí imunitního systému, diabetici a lidé trpící vezikoureterálním refluxem. Při něm kvůli nedostatečnému uzávěru dochází ke zpětnému vracení moče z měchýře k ledvinám.
Zánět je mnohonásobně častější zejména u žen. To je způsobeno jejich anatomickým uspořádáním močových cest. Proto u některých stačí i pouhé prochladnutí při sezení na studené zemi, aby se bakterie dokázala dostat třeba až k ledvinám. Z tohoto důvodu je vhodné při prvních příznacích zánětu močových cest nasadit léčbu, aby se zasažení ledvin pokud možno zabránilo. Nejprve se dostavuje časté nutkání na močení, jenž velice často graduje až k trvalému nutkání. Samotné močení je spojené s řezavou či palčivou bolestí. Moč bývá zakalená a výjimkou není ani příměs hnisu či krve. Přítomny jsou i celkové symptomy hovořící o infekčním onemocnění, tedy únava, schvácenost, zvýšená teplota až horečka. Zánět ledvin mívá většinou rychlý nástup spojený se silnou bolestí na boku či bederní oblasti. Často se dostavuje i nevolnost se zvracením.
Zánět ledvin lze diagnostikovat s vyšetření krve a zejména potom rozboru moči. Základem léčby je nasazení dostatečně účinných antibiotik. Při lehkém průběhu může pacient zůstat doma, avšak v případě opakujících se zánětů či bouřlivějším průběhu je vhodná hospitalizace, kdy jsou antibiotika aplikována nitrožilně. Podstatné je doplňovat tělu velké množství tekutin, pokud možno urologických čajů. Dále se doporučují vitamíny pro posílení imunity, tedy vitamín c, zinek a preparáty s brusinkami. Pro mírnění příznaků lze používat běžně dostupné protizánětlivé léky (paralen, aspirin) a při silných bolestech analgetika.